Rozjímání o duchovních tématech

V nebi je Bůh všechno ve všem. Vládne tam svatost; není tam nic, co by mohlo narušit dokonalou jednotu s Bohem. Chceme-li tam jednoho dne žít, musí už nyní v našem srdci vládnout nebeský duch. Pokud nám však uvažování o nebeských věcech nepůsobí radost, pokud netoužíme poznávat Boha a neradi přemýšlíme o Kristově charakteru, pokud nás nepřitahuje svatost, pak je naše naděje na to, že se dostaneme do nebe, marná.RPC 293.2

Každý křesťan by měl soustavně toužit po dokonalém souladu s Boží vůlí. Měl by rád hovořit o Bohu, o Ježíši, o čistém nebeském domově, který Kristus připravil pro ty, kdo ho milují. Apoštol hovoří o okamžicích, kdy člověk přemýšlí o duchovních tématech a jeho duše se sytí Božími sliby, jako o zakoušení pravdivosti Božího slova i moci budoucího věku (viz Židům 6,5).RPC 293.3

Před námi je poslední bitva velkého sporu, kdy satan bude “konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě” (1. Tesalonickým 2,9), a bude stavět Boží charakter do nesprávného světla, “aby svedl vyvolené, kdyby to bylo možné” Marek 13,22. Pokud kdy byla na zemi skupina lidí, která nezbytně potřebovala nebeské světlo, pak jsou to lidé, které Kristus v době nebezpečí povolal, aby chránili jeho zákon a obhajovali Boží charakter před světem. Ti, kterým byla svěřena takováto svatá zodpovědnost, musí být duchovní, šlechetní a nadšení pravdou, jíž věří. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 745,746)RPC 293.4