Dar modlitby

Jen málo z nás dokáže správně ocenit a využít vzácný dar modlitby. Měli bychom přicházet k Ježíši a seznamovat ho se svými potřebami. Můžeme mu předkládat nejen vážné problémy, ale i drobnosti a malichernosti. Kdykoli nás něco obtěžuje a trápí, měli bychom to na modlitbách svěřit Pánu. Když si uvědomíme, že každou vteřinu potřebujeme Kristovu přítomnost, satan nebude mít mnoho příležitostí, aby nás pokoušel. Ze všech sil se nás snaží udržet co nejdál od našeho milosrdného Přítele. Neměli bychom mít jiného důvěrníka než Ježíše Krista. S ním můžeme hovořit o všem, co se v našem srdci odehrává. Bratři a sestry, když se sejdete k veřejné bohoslužbě, buďte si vědomi, že se jí účastní i Ježíš a chce vám požehnat. Přestaňte se zabývat sami sebou a zaměřte se na Ježíše. Mluvte o jeho nezměrné lásce. Zaměříme-li se na něj, začneme se měnit k jeho obrazu. Když se modlíte, snažte se být struční a hovořte k věci. Nesnažte se během modliteb Bohu zdlouhavě kázat. Proste o chléb života stejně naléhavě, jako hladové dítě prosí o jídlo své pozemské rodiče. Budeme-li s Bohem mluvit jasně a s vírou, on nám jistě požehná a uspokojí naše potřeby.RPC 249.5

Modlitba je nejsvětější duchovní úkon. Proto by měla být upřímná, pokorná a vážná — jde o vyjádření touhy proměněného srdce v Boží přítomnosti. Když prosebník cítí, že stojí před Bohem, zapomene na své já. Nebude mít nejmenší potřebu chlubit se svými zásluhami ani se nebude snažit potěšit lidské ucho, nýbrž bude usilovat o duchovní požehnání. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 200,201)RPC 250.1

Je naší výsadou moci při modlitbě před Bohem pokleknout. Ježíš, náš vzor, “klekl a modlil se” Lukáš 22,41. O jeho učednících se píše, že se také modlili na kolenou (viz Skutky 9,40; 20,36; 21,5). A Pavel uvádí: “Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod.” Efezským 3,14. Když Ezdráš před Bohem vyznával hříchy Izraele, poklekl (viz Ezdráš 9,5). Daniel poklekal třikrát denně, modlil se a vzdával Bohu díky (viz Daniel 6,10); (Gospel Workers, s. 178).RPC 250.2