Odkaz apoštola Pavla

Mnozí si myslí, že jsou za své světlo a zkušenosti zodpovědní pouze Kristu a vůbec se nemusejí ohlížet na další Kristovy následovníky ve světě. Takový názor však není v souladu s Ježíšovým učením a jednáním, s příklady, které nám dal pro naše poučení. Vezměme si například Pavla, kterého Kristus použil pro velmi důležitou práci. Byl Božím vyvoleným nástrojem a setkal se tváří v tvář s Kristem. Kristus jej však nevyučoval pravdě. Pouze mu zabránil pokračovat v cestě, a když se ho Pavel zeptal: “Kdo jsi?”, představil se a přikázal mu, aby se spojil s církví. “Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš, co máš dělat.” Skutky 9,5.6. Ježíš je přítel hříšníků. Jeho srdce je vždy otevřené. Lidská lítost se ho dotýká. Je mu dána veškerá moc na nebi i na zemi. Přesto respektuje prostředky, které ustanovil pro poučení a spásu lidí. Tím, že Pavla posílá do církve, potvrzuje moc, kterou církvi coby světlu světa udělil. Je to Kristovo tělo na zemi a my musíme jeho zřízení respektovat. V Saulově případě je to Ananiáš, kdo je zástupcem Krista a představitelem Kristových služebníků, kteří na zemi jednají v Kristově jménu.RPC 205.1

Pavlovo obrácení přináší několik důležitých ponaučení, které bychom měli mít neustále na paměti. Vykupitel světa si nepřeje, aby člověk spoléhal na zkušenost a výcvik v náboženských věcech, které získá nezávisle na jím ustanovené církvi.RPC 205.2

Syn Boží se ztotožňuje s úřadem a autoritou své církevní organizace. Svá požehnání udílí prostřednictvím nástrojů, které ustanovil, čímž člověka spojuje s těmi, kteří zprostředkovávají světu jeho požehnání. Pavel, který pronásleduje svaté, není zbaven viny v okamžiku, kdy jej Duch svatý usvědčuje z hříchů. Je veden k tomu, aby se stal učedníkem učedníků. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 432,433)RPC 205.3

Ti, kteří jsou syny a dcerami Božími, se musejí podrobit přísné výchově, aby se mohli stát světlem světa. Dokud budou sami ve tmě a nebudou mít zájem se z ní vymanit a spojit se se Zdrojem světla, Bůh je k šíření světla nepovolá. Ti ale, kdo si uvědomují své nedostatky, zpytují svědomí a vytrvale se modlí, obdrží od Boha pomoc. Všichni se máme co učit a co odnaučovat. Musíme se zbavit starých návyků. Toho můžeme dosáhnout, jen když se budeme upřímně snažit napravit své chyby, plně přijmeme pravdu a budeme podle ní žít. (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 485,486)RPC 205.4