Zklamání při prvním příchodu.
Ale toto zklamání nebylo tak velké jako zklamání, jež zažili učedlníci v době prvního příchodu Kristova. Když Ježíš vítězně vjížděl do Jeruzaléma, Jeho následovníci myslili, že dosedne na trůn Davidův a osvobodí Izraele od jeho utlačo. vatelů. S velkými nadějemi a radostnými předtuchami před-stihovali se v uctívání svého Krále. Mnozí prostírali svá roucha jako koberce, před něho, aneb stlali před ním ratolesti palmové. Ve svém radostném zanícení provolávali vesele: “Hosanna Synu Davidovu.” Když farizeové, pobouřeni a pohoršeni jsouce tímto výbuchem radosti, žádali Ježíše aby napomenul své učedlníky, tu On odpověděl: “Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.” Proroctví musí býti spině, no. Učedlníci uskutečňovali účel Boží, přec však čekalo je trpké zklamání. Po uplynutí několika dní byli svědky bolestné smrti Spasitelovy a ukládali ho do hrobu. Jejich očekávání se nijak nesplnilo ani z části a jejich naděje zemřela s Ježí- šem. Teprve když Pán vítězně vyšel z hrobu, mohli pochopiti vše to, co bylo předpověděno proroctvím, a “že měl Ježíš trpěti a z mrtvých vstáti.”VS 242.3
Pět set let před tím Pán prohlásil skrze proroka Zachariáše: “Raduj se, dcero Siónská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská, aj, Král tvůj přijde spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.” Kdyby byli učedlníci znali, že Kristus jde na soud a na smrt, nebyli by mohli splniti toto proroctví.VS 243.1
Podobně i Miller a jeho soudruzi splnili proroctví, a vydali poselství, jež mělo býti dáno světu dle vdechnutého předpovědění, které však by byli nemohli dáti, kdyby byli plně rozuměli proroctví, poukazující na jejich zklamání a podávající jiné poselství, jež má býti hlásáno všem národům dříve než Pán přijde. Poselství prvního a druhého anjela byla dána v pravý čas, a dokonala dílo, jež Bůh určil, aby skrze ně bylo vykonáno.VS 243.2