Uctívání Boha jako Stvořitele.

Povinnost uctívání Boha jest založena na skutečnosti, že On jest Stvořitelem, a že Jemu všechny ostatní bytosti vděčí za svoji jsoucnost neboli život. A kdekoliv se v bibli vyskytuje Jeho požadavek cti a vzývání, nad pohanské bohy, vždy se též uvádí Jeho tvůrčí moc. “Všichni zajisté bohové národů jsou modly, ale Hospodin nebesa učinil.” ^{32 Moj. 20:8-11.} “Ke komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví svatý? Pozdvihněte vzhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil?” “Nebo tak praví Hospodin Stvořitel nebes, ten Bůh, kterýž sformoval zemi a učinil ji: Já jsem Hospodin, a není žádneho více” ^{4Iz. 40:25, 26; 45:18.} Žalmista praví: “Vězte, že Hospodin jest Bůh; on učinil nás, a ne my sami sebe.” “Pojďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem Stvořitelem naším.” ^{5Žalm 100:3; 95:6.} A svaté bytosti, uctívající Boha v nebi, udávají důvod, proč mu přináleží chvála: “Hoden jsi, Pane, přijití slávu, a čest, i moc; nebo ty jsi stvořil všecky věci.” ^{6Zjevení 4:11.}VS 266.1

Ve 14. kap. Zjevení jsou lidé vyzýváni, aby uctívali Stvořitele; a proroctví předvádí třídu lidí, kteří následkem trojího poselství ostříhají přikázání Boží. Jedno z těchto přikázání poukazuje na Boha přímo jako na Stvořitele. Čtvrté přikázání nařizuje: “Sedmý den jest sobota, odpočinutí Hospodina Boha tvého ... neboť v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.” ^{72 Moj. 20:10, 11.} O sobotě praví Pán dále, že jest “na znamení, aby známé bylo, že já jsem Hospodin Bůh váš.” ^{8Ezechiel 20:20.} A jako důvod udáno jest: “Nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.” ^{92 Moj. 31:17.}VS 266.2

“Důležitým významem soboty jakožto památky stvoření jest, že stále nám připomíná pravý důvod, proč nutno uctívati Boha,” — poněvadž On jest Stvořitelem a my všichni jeho stvoření. “Sobota tudíž tvoří přímo základ uctívání Boha, neboť nejpůsobivěji učí této Božské pravdě, jako žádné jiné přikázání aneb zřízení. Pravý základ Božího uctívání, ne pouze sedmého dne, nýbrž veškerého uctíváni, nalézáme v rozdílu mezi Stvořitelem a jeho tvory. Tato veliká skutečnost nikdy nesevšední a nesmí býti nikdy zapomenuta.” ^{1J. N. Andrews, “History of the Sabbath,” kapitola 27.} Aby tato pravda povždy žila v lidských myslích, zřídil Bůh v ráji sobotu; a pokud tato skutečnost, že On jest naším Stvořitelem, bude důvodem pro Jeho uctívání, potud sobota bude Jeho znamením a památkou. Kdyby sobota byla všeobecně zachovávána, myšlenky a city lidí byly by vedeny k uctívání Stvořitele, a nikdy by nebylo modlářů, pochybovačů a nevěrců. Zachovávání soboty jest znamením věrnosti k pravému Bohu, “jenž učinil nebe a zemi a moře, a studnice vod.” Z toho vyplývá, že poselství, — jež nařizuje lidem, aby uctívali Boha a ostříhali jeho přikázání, — obvzláště jich vybízí, aby zachovávali čtvrté přikázání.VS 267.1