Malý roh.

Zvláštní povahou šelmy, a tudíž i jejího obrazu, jest porušení Božích přikázání. Daniel praví o malém rohu, jiném to znázornění papežství: “Pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva (zákon).”^{4Dan. 7:25.} Pavel pak nazval tutéž moc “člověkem hří- cha”, jenž se bude vyvyšovati nad Boha. Jedno proroctví doplňuje druhé. Jenom proměněním Božího zákona mohlo se papežství povýšiti nad Boha. Kdokoliv by vědomě zachovával takto změněný zákon, vzdával by nejvyšší poctu oné moci, jež změnu tu učinila. Taková poslušnost papežských zákonů znamenala by oddanost papeži místo Bohu.VS 272.6

Papežství se pokusilo změniti zákon Boží. Druhé přikázání, zakazující ctění obrazů, bylo vyloučeno ze zákona, a čtvrté přikázání bylo tak změněno, že zřídilo zachovávání prvního, místo posledního dne v týdnu, jakožto Sobotu. Ale papeženci, odůvodňovali vynechání druhého přikázání tím, že není prý nutné, poněvadž je zahrnuto v prvním, a že prý podávají zákon tak přesně, jak Bůh chtěl, aby se mu rozumělo. Toto nemůže býti však změna předpověděná prorokem. Úmyslná, schvální změna se v něm podává: “Pomýsleti bude, aby proměnil časy i práva.” Změnou čtvrtého přikázání se proroctví zcela vyplňuje. Toto se pak odůvodňuje pouze mocí církevní. Zde se moc papežská otevřeně povýšila nad Boha.VS 273.1

Ctitelé Boží se budou odlišovati svoji úctou ke čtvrtému přikázání, — neboť to jest znamením Jeho tvůrčí síly, a svědectvím Jeho nároku na úctu a velebení, — kdežto uctívači šelmy budou se vyznačovati snahou k svržení upomínky Stvořitele, a vyvyšováním Říma.VS 273.2

V otázce neděle papežství poprve zdůraznilo své zpupné požadavky.^{1Gerge Elliott,“ The Abiding sabbath” Str. 184.} A poprve se uchýlilo k státní moci, aby vynutilo svěcení neděle jakožto “dne Páně.” Avšak bible označuje sedmý den, nikoliv prvý, jako den Páně. Čtvrté přikázání prohlašuje: “Sedmý den jest sobota Hospodinova.” A u proroka Izaiáše Pán den ten jmenuje “den svatý můj.” ^2Iz.58:13.VS 273.3